Možnosti rekreace v Jeseníkách

 

Lyžování - Malá Morávka - Karlov

 

V bezprostřední blízkosti penzionu je sjezdovka Myšák v délce 800 m. V okruhu 2 km se nachází dalších 12 lyžařských svahů různé náročnosti a délky. Přímo od penzionu vedou běžecké stopy. Dále máte možnost lyžovat v lyžařském středisku Ovčárna - Praděd - 15 km. Další informace lze získat na portále Obecního úřadu Malá Morávka.

 

 

Výlety, turistika, cykloturistika

 

  - Lázně Karlova Studánka (10 km) - východisko horských tůr (autobusem z Hvězdy, půjčovna kol)
  - Přírodní rezervace Praděd (15 km, 1492 m.n.m.) - 3 km z Ovčárny
  - Přečerpávácí elektrárna Dlouhé stráně
  - Horská chata Švýcárna (5 km)
  - Jelení studánka
  - Alfrédova chata
  - Údolí Bílé Opavy (vodopády)
  - Velká kotlina

 

Okolí Karlova a Malé Morávky je vyhlášené výskytem lesních plodů (borůvky, hřiby, brusinky apod).

 

 

Vysílač Praděd 1492 m.n.m.	Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně	Jelení studánka hlavní hřeben Jeseníků

 

 

Hrad Sovinec, romantika 14. století

 

Nejrozsáhlejším hradním komplexem v okrese Bruntál je hrad Sovinec na skalnatém výběžku v horském údolí Nízkého Jeseníku. Hrad založili těsně před rokem 1332 příslušníci rodu, který se od roku 1348 nazýval po hradu „páni ze Sovince“. Za husitských válek se Sovinec stal významnou husitskou pevností. Za Pňovských ze Sovince, kteří hrad s panstvím získali roku 1492, byl hrad rozšiřován a upravován. Páni z Boskovic, kteří hrad koupili v roce 1543, přestavovali hrad v renesanční sídlo. Rozsáhlá stavební činnost na hradě pokračovala i za Vavřince Edera ze Štiavnice, vlastnícího hrad od roku 1578, a jeho zetě, posledního českého majitele hradu, Jana staršího Kobylky z Kobylího (od roku 1592). Z této doby pocházejí i některé fortifikační prvky hradu - polygonální bašta Remter, opevnění zvané Kočičí hlava, barbakán s dnešní první branou. Po bělohorské porážce získal roku 1623 hrad Řád německých rytířů. Obsazení hradu Dány roku 1626 bylo impulsem pro rozsáhlé opevňování hradu - do roku 1643 vznikly tři barokní bastiony a další bašty, byly vybudovány další hradební zdi, příkopy i předsunutá věž. Takto vybudovaná opevnění hradu jsou nejrozsáhlejším zachovaným opevněním z období třicetileté války v našich zemích.

 

 

             

 

 

Přes mohutné opevnění dobyla na podzim 1643 hrad švédská vojska generála Torstensona a až do roku 1650 z něj učinila jednu ze svých pevností. Význam hradu v následujících letech klesal a po požáru roku 1784 byly provedeny jen nejnutnější úpravy. Ve 40. letech 19. století zde byl řádový seminář a od roku 1867 lesnická škola. Za druhé světové války byl hrad vězením a základnou jednotky SS, v roce 1945 opět vyhořel. V současnosti je hrad postupně rekonstruován.

 

 

 

Lázně Karlova Studánka

 

Doporučujeme Vám navštívit nedaleké lázně v Karlově Studánce (10 km).

 

Klimatické lázně Karlova Studánka leží v nadmořské výšce asi 800 m n.m. Zmínky o prvních pokusech využít zdejší uhličito-železité prameny k léčebným účelům pocházejí ze 17. století. Lázně byly založeny roku 1785 na místě železářské osady Hubertov a svou polohou a přírodním rámcem patří mezi jedny z nejhezčích lázní v republice. Slouží jako specializovaná odborná léčebna pro prašná onemocnění plic a netuberkulozních nemocí dýchacích cest.

 

 

             

 

 

Volně přístupný je pramen v pitném pavilonu. Lázeňské domy byly postaveny v klasicistním a empírovém stylu v létech 1803-1893 a dnes tvoří jádro městské památkové zóny. K dalším zajímavostem patří kaple sv. Huberta z let 1757-1758, umělý vodopád, ojedinělá je venkovní Geologická expozice kamenů.

 

 

Ruční papírna z 16. století - Velké Losiny

 

Velké Losiny ležící severně od města Šumperka v malebném údolí řeky Desné jsou jedním z nejnavštěvovanějších míst jesenického podhůří. Jsou známé nejen svou bohatou a zajímavou historií, staletou lázeňskou tradicí, ale i řadou cenných kulturních památek. Zcela právem k nim náleží také velkolosinská ruční papírna, jež byla na zdejším panství moravského rodu pánů ze Žerotína založena na sklonku 16. století.

 

 

            

 

 

Papírenskou manufakturu dal vybudovat v místech bývalého obilního mlýna Jan mladší ze Žerotína. Podle svědectví pramenů zahájila papírna výrobu jako jeden z podniků rozvíjejícího se vrchnostenského hospodářství někdy v rozmezí let 1591 – 1596. Zcela poprvé pak existenci papírny připomíná její dosud nejstarší známá průsvitka z roku 1596 v podobě žerotínského erbu – lva s korunkou stojícího na třech pahorcích. Od svého vzniku byl podnik až do 2. poloviny 18. století spjat s osudy velkolosinského dominia a jeho žerotínských držitelů. Čtěte více o ruční papírně...